FacebookEmailRSS

Nejlepší fotky roku 2013

Mám na mysli samozřejmě ty svoje, jak jinak. Tak tady jsou. Zjistil jsem, že tentokrát nebyl výběr až tak složitý. Jednak proto, že některé fotky mi mezi ostatními vyčnívaly a jednak proto, že jsem fotil dost málo. Musím se letos polepšit.

Hlasovat pro nejlepší fotku můžete pomocí lajků na facebookové stránce FotoateLyeru. Budu rád i za kritiku.

 

Magda L.

Bude to znít jako machrování (možná i proto, že to machrování je), ale tuhle slečnu jsem ještě loni fotil…ne že bych měl zásluhu na její další kariéře, ale stejně to tak nějak potěší nebo co…jen mě trochu děsí ta hubenost. :-/ Ale snad se má dobře a baví ji to.

Magda L.-web

Koupání ve slunci

Dokonalá modelka na pět písmen? V sobotu jsem měl tu čest dívat se na jednu takovou skrz hledáček. Ale pěkně popořádku…

Magda-clanek

Z polní cesty (viz článek).
Canon EOS 40D, Carl Zeiss Jena Sonnar 135/3.5, F 3.5.

Když mi sestřenice řekla, že její kamarádka potřebuje fotky pro agenturu, kde se chce ucházet o práci modelky, moc jsem od toho nečekal, ale protože jsem chtěl zkusit něco nového, kývl jsem. Čekal jsem jen tolik, že se na takové spíše řemeslné a nekreativní práci aspoň něco přiučím a získám novou zkušenost. Běžně taky nefotím neznámé lidi, ale v tomto případě by to nemuselo vadit, když jde jen o čistě popisné fotky, řekl jsem si. Nevadilo. A nejen to. Musím se přiznat, že od čerstvě plnoleté uchazečky o práci v modelingu jsem zatížen předsudky nečekal nic zvláštního. Zase jsem se jednou krutě přepočítal! V životě jsem nefotil tak chápavou a navíc fotogenickou osobu. Když jsem po ní chtěl nějaký výraz ve tváři či držení těla, věděla, co chci, ještě dřív, než jsem to stihl vyslovit. No prostě radost spolupracovat. To pak stačí jen namířit fotoaparát a stisknout spoušť…

Neodolal jsem a domluvil jsem se s Magdou ještě na focení večer. Trochu jsem se bál, že přece jen chci zkoušet něco kreativního s neznámým člověkem, jehož výrazový rejstřík vůbec neznám, ale nakonec jsem se přece jen těšil. Konečně přišla šestá hodina. Hned jsem viděl, že čas jsem vůbec nezvolil dobře, slunce bylo pořád ostré a světlo na nic. Nechal jsem se zlákat industriálními motivy a zbytečně trápil Magdu lezením po dopravníkovém pásu a vleku od traktoru. Marně jsem se pokoušel o dobrý záběr, k mé nemohoucnosti přispívalo i ostré světlo. Vyčerpal jsem všechny nápady a zjistil, že nemám snad ani jeden použitelný snímek.

Raději jsem toho nechal a rozhlížel se po okolí, kde by se dal udělat aspoň slušný portrét. Už jsem se smiřoval s tím, že z tohoto focení asi nic nevyleze. Chvilku jsme se zastavili na polní cestě a na snímač konečně dopadlo pár hezkých obrázků. Nakonec jsme vyrazili jen tak po louce do kopce. A tam to začalo…

Koupel ve slunci. Po každém pohledu na displej jsem musel silou vracet svou bradu zpátky nahoru. Čím to je? Modelka je perfektní, světlo taky, sklo nejlepší, co jsem kdy měl v ruce, ale že bych se navíc naučil fotit? Každopádně jsem cítil, že to je konečně ono. Ještě tak umět pořádně manuálně zaostřit. Ale i měkčí fotky z půjčeného Sonnaru vypadaly krásně. Byl jsem zase po dlouhé době se svými fotkami spokojen. Snad to brzy přejde a nespadnu do zrádné bažiny sebechvály.

P.S.: Já vím, mluví ze mě momentální nadšení a možná přeháním, ale musím si to přece užít, než mě to zase přejde…