Nefotil jsem pivovar ani kopec v Krkonoších.
Pivovar sice žádný, zato kopců mám na fotkách dost. Byl jsem na dovolené v Černé Hoře. Těsně před cestou se mi stylově porouchal seťák, ale naštěstí jsem si stihl ještě od známého vypůjčit ten jeho. Nadšení z tohoto zřejmě nejlevnějšího objektivu od Canonu předstírat nebudu, ale jako náhrada posloužil celkem dobře. Krajinky by se mi s tou padesátkou, kterýžto nejkratší objektiv mi doma zbyl, fotily jen těžko, takže jsem byl rád i za plastových 18 mm.
Jak už to bývá, na dovolené mě opouští múza, nápady zrovna neoplývám, mozek je v režimu autopilot a na kreativní focení většinou při různých prohlídkách ani není moc času (to je výmluv, co? :) ). Takže jsem jen mechanicky přikládal hledáček k hlavě, snažil se komponovat podle základních pravidel a radši moc neexperimentovat. A ona ani jinak užitečná zásada, kterou nás učil Dipa Swarupa Das „před každým záběrem popojděte deset kroků do všech stran a najděte nejlepší místo pro záběr“ se na skále v zářezu pro úzkou silničku občas neaplikuje zrovna snadno.
Zato jsem si docela dost vyzkoušel panoramata. Navíc jsem objevil jeden úžasný program, který je umí krásně vyrábět. Jsem z toho dost nadšen, časem sem přidám nějaké ukázky. No a při vracení půjčeného objektivu jsem rovnou jiný prodal, ale to už je jiný příběh… No a tady je ukázka z mé plastofotografické dovolené.
