FacebookEmailRSS

Ignis Brunensis 2015

Narychlo jsem si zaběhl kus od našeho domu, abych viděl ohňostroj přímo nad ním. Nikdy jsem pořádně ohňostroj nefotil, takže trochu rozumně vyšlo jen pár fotek. Příště to bude chtít vyrazit dřív a vybrat (a hlavně včas zabrat) co nejlepší stanoviště. K lajkování a řičení nadšením jako obvykle ochotně poslouží fotoateLyerový facebook.

Jak udělat z fotomaratonu fotosprint

…aneb proč se vyplatí (ne)číst pravidla soutěží.

Dnes jsem se zúčastnil 2. brněnského fotomaratonu. Ráno jsem si vyzvedl startovní číslo a pravidla soutěže a vyrazil fotit. Soutěžní témata byla: Listy, radost, hrana, zákoutí, pauza.

IMG_2841

Listy (podle hodnotitele velmi dobré)

Šel jsem z Nových sadů na Kopečnou a přes Husovu do Denisových sadů. Jak jsem cestou potkával různé náměty, zkoušel jsem záběry na tato témata. Nenapadalo mě nic jen k radosti a pauze. Pak jsem si uvědomil, že zajímavé zákoutí mám vlastně i doma na dvorku a na zahradě a vydal se přes Pellicovu domů.

Radost (podle hodnotitele nic moc, v  tom se shodneme)

Radost (podle hodnotitele nic moc, v tom se shodneme; jedna porotkyně vtipně dodala, že radost to není, ta nastává, až prádlo vyžehlí)

 

 

 

 

Zkrátím to. Doma jsem se podíval do pravidel a zjistil, že témata musí být nafocena v pořadí, jak jsou napsána za sebou. Hm, pravidla se vyplatí číst. Navíc jsem na úvod zapomněl vyfotit své startovní číslo, ale to by snad nebyl problém. Takže jsem si fotky na památku zkopíroval do počítače a smazal z karty. Stejně za moc nestály a upřímně mi vlastně připadaly dost marné. Doma jsem po obědě a po zaplašení myšlenek, že se na celý maraton vykašlu, během necelé půlhodiny nafotil všech pět témat a pomalu se vydal zpátky odevzdat fotky.

 

Hrana (hodnoceno jako výborné, nebudu se hádat)

Hrana (hodnoceno jako výborné, nebudu se hádat)

Co z toho plyne?

1. Pravidla se musí číst důkladně. Na druhou stranu v omezeném čase někdy můžou vzniknout jinak nečekané myšlenky.

2. V krizi vznikají podnětné myšlenky a inspirace.

3. Pravidlo č. 2 není nic platné, pokud se focení odflákne.

4. Někdy umím udělat slušnou fotku i v krátkém čase (ověřeno kritikou odborníka, jednoho z porotců).

Fotky mohly být lepší, ale vím o tom a příště se budu víc snažit. Slibuju. Zatím to bylo jen otestování sil a příště se do toho vrhnu naplno. Fotky nejsou vůbec nijak zpracované ani upravené, tak jak požadovala pravidla.

Zákoutí (blýskat jsem do toho neměl, souhlasím)

Zákoutí (blýskat jsem do toho neměl, souhlasím)

 

 

 

 

 

 

 

 

Pauza (hodnotitel zařadil mezi průměrné a politoval kočku za nemocné oči)

Pauza (hodnotitel zařadil mezi průměrné a politoval kočku za nemocné oči)

Lav-Lav & Beata Bocek

Hudba sice není na fotkách slyšet, ale při focení ano. Takže jsem rád, že jsem se zase po dvou letech podíval do Desertu a poslechl si výbornou Beatu Bocek a její hostitelky Lav-Lav v rozšířené sestavě.

Beseda u Bigbítu

Trochu jsem si zafotil na jednom alternativním festivalu v Tasově, na Besedě u Bigbítu. Ale fakt jenom trochu.

Jam Rock 2013

Marka Rybin ze Skyline byla doslova strhující.

Marka Rybin ze Skyline byla doslova strhující.

Tak zase po roce. Doprovodný program festivalu mě sice baví čím dál míň (možná i proto, že skoro neexistuje, pokud nepočítám chlastání na sto a jeden způsob), ale hudbu jsem si opět užil ušima i očima. Tak sem dám aspoň pár nejlepších kousků a zbytek na Facebooku. Jedna z mála věcí, která mě na něm baví, je totiž album s možností zvýrazňování fotek. Někdo by mohl něco takového vymyslet pro WordPress.

Brněnská muzejní noc

Konečně jsem taky jednou vyrazil na muzejní noc. Vzhledem k jeho velikosti a počtu lidí jsme sice stihli jen technické muzeum, ale i tak toho bylo k vidění až moc. A cestou do muzea jsme měli štěstí na historický autobus. Poprvé jsem se tak svezl v přívěsu starého autobusu. A zpátky autobusem dopravního podniku Karlovy Vary.

Díky za nový FotoateLyer!

Už jste někdy děkovali někomu za něco, co jste si udělali sami?

FotoateLyer.cz – web s příběhem.

Dobra_media

Jan Rybář se chlubí Romanu Muchovi svým novým workshopovým fotoúlovkem.

Vymetání všech možných bezplatných školení se vyplácí, vřele doporučuju. Hlavně když na nich přednáší Jan Rybář a Roman Mucha, díky němuž jsem si mohl celý tento web úplně sám udělat. Bohužel jsem se dostal jen na druhý den víkendového semináře, ale výsledek právě vidíte. Ale popořadě.

Dobrá média

Dobrá média

Původně jsem si myslel, že část školení o webu mě nebude vůbec zajímat, protože jí nebudu rozumět. Rozuměl jsem. A nejen to, konečně jsem si ujasnil, co to jako je ta doména, webhosting, SEO, ale hlavně zjistil, že to není vůbec žádná věda a všechno to zvládne i naprostý webový ignorant a amatér jako já. Namotivovaný jsem hned doma začal klikat, zaregistroval doménu, hosting, zaplatil dvě nevelké částky, rozjel WordPress, vybral šablonu… A je to. Největší práce byla s výběrem fotek a překopírováním obsahu z předchozí verze webu.

Ale cílem tohoto článku nebylo se pochválit (no dobře, tak trochu taky). Chtěl jsem hlavně poděkovat Romanu Muchovi za srozumitelný názorný výklad, během něhož i naprostému laikovi (=mně) vysvětlil, jak na to. To mě nakoplo a namotivovalo k tomu, co jsem plánoval už dlouho a jen se k tomu nemohl odhodlat, protože jsem to považoval za příliš složité.

Složité to není vůbec. Vypadá to jako že dělám reklamu? No jasně že dělám. No a co? :) Jděte na workshop Dobrá média a budete ji dělat taky.